|
| |
|
| |
|
|
Jungmannův překlad Ztraceného ráje
Janů, Karel ; Tobrmanová, Šárka (vedoucí práce) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá první český překlad Ztraceného ráje od Johna Miltona, který v letech 1800 až 1804 vytvořil Josef Jungmann. Základem je důkladné prozkoumání kulturní situace, ve které překlad vznikl, včetně toho, zda se do ní překlad začleňuje nebo z ní vybočuje. Jejím východiskem jsou už existující práce, které se tématem zabývaly, uvedené v bibliografii. Práce se zabývá Jungmannovým vztahem k překladům, představuje jeho překladatelský program a nastiňuje důvody, které českého jazykovědce vedly právě k přeložení Miltonova eposu. Také pojmenovává cíle, kterých Jungmann překladem chtěl dosáhnout, a zda se mu to podařilo. Práce dále popisuje recepci překladu v české literatuře a jeho význam pro literární vývoj a prozkoumá domněnky jungmannovských badatelů, že Jungmann Ztracený ráj překládal nepřímo, přes jiné jazyky. Těžiště diplomové práce leží v překladatelské analýze Jungmannova překladu a jeho detailním porovnání s originálem a polským překladem a pokusí se zjistit, jakými metodami Jungmann překládal Ztracený ráj po prozodické, stylistické a především lexikální stránce. Klíčová slova: Josef Jungmann, John Milton, české národní obrození, nepřímý překlad, neologismus,
|
|
|
Lingvistická analýza textů Petra Nikla
Sigmundová, Alena ; Palkosková, Olga (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Obsahem bakalářské práce je lingvistická analýza textů Petra Nikla. Petr Nikl je všestranný umělec. Jeho hlavní činností je výtvarnictví, dále se věnuje loutkovému divadlu, zpívá se skupinou Lakomé Barky a píše literaturu pro děti. Cílem této práce bylo zjistit, jestli autor ve svých dílech respektuje dětský aspekt, zejména zda používá jen takových jazykových prostředků, které jsou vhodné pro dětského čtenáře. Po důkladné analýze všech Niklových knih (Pohádka o Rybitince (2001), O Rybabě a Mořské duši (2002), Lingvistické pohádky (2006), Záhádky (2007), Jělěňovití (2008) a Niklův Blázníček (2009) jsem došla k závěru, že autor respektuje jen některé prvky dětského aspektu. Syntaktická stavba jeho textů je nekomplikovaná, pro dětského čtenáře vhodná. Z lexikálního hlediska to ovšem tak jednoznačné není. Autor sice využívá jen jednoduchých metafor a přirovnání, používá téměř výhradně slova domácího původu a často užívá slov citově zabarvených, na druhou stranu se však v textech hojně objevují slova knižní a řídká, která většina dětí nemůže znát, a složité poetické neologismy. Na morfologické rovině neshledávám pro děti žádné výrazné překážky. Na rovině fonologické se však objevit mohou, a to zejména pokud se dítě snaží některé texty číst nahlas. Texty totiž často obsahují téměř nevyslovitelné shluky hlásek....
|
|
|
Práce s básnickým textem na 1. stupni ZŠ
BŘEZINOVÁ, Olga
Diplomová práce je zaměřena na práci s básní na 1. stupni ZŠ převážně v hodinách čtení a literární výchovy a dále i na její mezipředmětové využití. Teoretická část práce se zabývá poznatky z oblasti literární teorie a didaktiky se zaměřením na práci s básnickým textem, jeho základními pojmy a básnickými prostředky. Součástí je stručný vývoj české autorské poezie, zmíněny jsou žánry lidové slovesnosti. Dotazníkové šetření výzkumné části je zaměřeno na používání básnických textů ve výuce na 1. stupni ZŠ, pozornost je zvláště zaměřena na způsob a míru využití. Praktická část nabízí zásobník aktivit pro práci s básní a ukázky pracovních listů, které byly ověřeny žáky 1. stupně. Součástí pracovních listů pro žáky je i metodický dvojlist pro učitele.
|
|
|
Augustin Eugen Mužík
MRAZÍKOVÁ, Petra
Anotace Bakalářská práce je výsledkem bádání v oboru literární historie a literární teorie. Přirozeně je užito převážně výzkumu kvalitativního, výsledky kvantitativního výzkumu slouží pouze jako podklady našich tvrzení. Práce reflektuje nejnovější poznatky a metodologicky navazuje na některé strukturalistické a neostrukturalistické literárněvědné práce. Věnuje se osobnosti lumírovské básnické školy a jednomu z epigonů Jaroslava Vrchlického Augustinu Eugenu Mužíkovi (18591925). V obecné rovině, kde se práce věnuje českému diskursu, je časové pole výzkumu definováno 80. a 90. léty a zúženo na výsledky estetického parnasistního hnutí. Analytická část práce je vystavěna na rozboru vybrané básně Libušino lože ze sbírky Balady a legendy (1884) a její interpretaci. Součástí práce je také komparace s básní Toman a lesní panna ze sbírky umělých balad Ohlas písní českých (1839) od Františka Ladislava Čelakovského. Důvodem jsou některé zajímavé paralely, jež vyplynuly v průběhu analýzy Mužíkovy básně.
|
|
|
Adaptace klasicistního textu alternativním způsobem
Auffray, Maëlane ; TRPIŠOVSKÝ, Lukáš (vedoucí práce) ; TOMÁNEK, Karel František (oponent)
Tato práce pojednává o klasicistním francouzském divadelním textu, o divadle které je v Evropě považováno za alternativní, a o mojí snaze nabídnout alternativní zpracování francouzského klasicistního textu přeloženého do češtiny. Popisuje jakým způsobem se všechny tyto termíny ve mně odráží. Vrací se do historie a připomíná, že ještě před tím než byl text papírem, byl také tělem, že každou alternativu předchází konvence a tradice. Především však tato práce díky slovům rozplétá myšlenky, aby je posunula dál, stejně jako mne samotnou.
|
|
| |
|
|
Jungmannův překlad Ztraceného ráje
Janů, Karel ; Tobrmanová, Šárka (vedoucí práce) ; Rubáš, Stanislav (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá první český překlad Ztraceného ráje od Johna Miltona, který v letech 1800 až 1804 vytvořil Josef Jungmann. Základem je důkladné prozkoumání kulturní situace, ve které překlad vznikl, včetně toho, zda se do ní překlad začleňuje nebo z ní vybočuje. Jejím východiskem jsou už existující práce, které se tématem zabývaly, uvedené v bibliografii. Práce se zabývá Jungmannovým vztahem k překladům, představuje jeho překladatelský program a nastiňuje důvody, které českého jazykovědce vedly právě k přeložení Miltonova eposu. Také pojmenovává cíle, kterých Jungmann překladem chtěl dosáhnout, a zda se mu to podařilo. Práce dále popisuje recepci překladu v české literatuře a jeho význam pro literární vývoj a prozkoumá domněnky jungmannovských badatelů, že Jungmann Ztracený ráj překládal nepřímo, přes jiné jazyky. Těžiště diplomové práce leží v překladatelské analýze Jungmannova překladu a jeho detailním porovnání s originálem a polským překladem a pokusí se zjistit, jakými metodami Jungmann překládal Ztracený ráj po prozodické, stylistické a především lexikální stránce. Klíčová slova: Josef Jungmann, John Milton, české národní obrození, nepřímý překlad, neologismus,
|
|
| |
host ::
RSS.